Jak jsi o emocích/pocitech přemýšlel dodnes? Všímal sis jich? Přemýšlel o jejich vzniku, práci s nimi? Jak ti sedí uvědomění, že své emoce ovlivňuješ svým přístupem, svým myšlením?
V praxi si uvědomuj v různých negativních situacích svůj přirozený přístup. Bude-li typu oběť nebo problém nebo jinak negativní, uvažuj o způsobu myšlení, který by tě přivedl k přístupu typu řešení, informace nebo součást. Napiš, jak ti to v praxi pomáhá předcházet negativním emocím.
Uvědom si, jestli a jak se léty mění tvá psychická odolnost. Je větší/menší? Jak se ti podařilo být odolnější, nebo co asi naopak způsobilo tvou nižší odolnost? Jaké situace ještě nedáváš? A kde je naopak přirozené být smutný, zklamaný, vzteklý… a nechceš s tím nic dělat?
Zkus si uvědomit, jak vnímáš následující situace, a jestli uvedený přístup je pro tebe přijatelný. Jaké další možné pozitivní přístupy bys přidal:
když chybuji, tak omyly neberu jako tragédii, dokáži se z nich poučit, využít je
je-li někdo na mě zlý, nepřistupuji na jeho hru, nestresuji se, chápu to spíš jako „nešikovné volání o pomoc“
jsem jediný, kdo rozhoduje o mém štěstí
Po lekci a předchozích cvičeních si uvědom a napiš:
na co nyní nahlížíš jinak nebo alespoň trochu jinak
představ si, že se změna tvého náhledu se projeví v nějakých situacích jako tvé nové chování či komunikace. Jak konkrétně? A kde všude se může projevit?
jak to zařídíš (co pro to můžeš udělat), aby to tak za nějakou dobu skutečně bylo? A došlo tak ke změně některého tvého návyku.